Přenosné hasicí přístroje

Kdy který přístroj použít:

Vodní hasicí přístroj

Používá se pro hašení požáru třídy A, což jsou požáry pevných hořlavých látek žhnoucích nebo hořících plamenem, např. papír, dřevo, seno, plasty, guma, uhlí atd. Hasicí látkou je voda, která obsahuje potaš, chránící proti zamrznutí. Nelze s ním tedy hasit elektrická zařízení pod napětím. Není vhodný ani na hašení hořlavých kapalin, protože voda je těžší než většina hořlavých kapalin a hrozí vyvrhnutí. Má z běžně dostupných hasicích přístrojů nejnižší účinnost. Hasebním účinkem vody je především ochlazování.

Pěnový hasicí přístroj

Kromě vody obsahuje i pěnidlo, které při provzdušnění vytváří pěnu. Díky pěnidlu dochází k snazšímu smáčení, ale především vytvořená pěna izoluje hořící látku od vzdušného kyslíku - pracuje na principu dusivého efektu. Proto hasí lépe pevné látky než samotná voda, ale především se používá k hašení hořlavých kapalin. Pouze u hasicích přístrojů s náplní pěnidla typu AR (alkohol resistant) jimi lze hasit i polární kapaliny, například líh nebo aceton, které standardní pěnu rozpouštějí. Při použití pěnidel typu AFFF významně působí izolační efekt, kdy se brání výstupu hořlavých par a plynů z pásma hoření a zároveň přístupu kyslíku. Přístrojem nelze hasit elektrická zařízení pod napětím, protože pěna je vodivá.

Práškový hasicí přístroj

Práškový přístroj je určený pro hašení tříd A, B, C, D, včetně pevných látek kromě sypkých hmot. Dobře hasí zejména požáry hořlavých kapalin a hořlavých plynů a speciální typy prášku i požáry některých lehkých kovů. Je vhodný i k hašení elektrických zařízení pod proudem. Hasivem je speciální nebo univerzální jemný prášek, hnaný plynem. Jedná se o poměrně velmi účinné hasivo, jehož velkou výhodou je nevodivost. Proto je možné s ním hasit i elektrická zařízení pod napětím. K hašení se u tohoto přístroje využívá zejména stěnový efekt. Je nevhodný do prostor, kde jsou přístroje citlivé na prach.

Sněhový hasicí přístroj

Tento přístroj je vhodný především na hašení požárů třídy B, C, tzn. požárů kapalných plamenem hořících látek a hořlavých plynů a omezeně i na požáry třídy A. Je také vhodný k hašení elektrických zařízení pod proudem. Naopak není vhodný na sypké materiály, které by mohl rozvířit. Hasivem je oxid uhličitý. Hasivo má po opuštění tlakové nádoby velmi nízkou teplotu, proto je nutné hubici držet jen za držadlo. Jeho použití v uzavřeném prostoru může být nebezpečné. K hašení se využívá nejen sníh k ochlazení, ale především plyn, který vytlačuje z okolí hořícího předmětu kyslík. Tyto přístroje však mají malý dostřik, zasahující proto musí do bezprostřední blízkosti požáru.

Halonový hasicí přístroj

Hasivem jsou halonové plyny. Jedná se o nejúčinnější hasební látku. Hasebním účinkem je fyzikálně-chemický efekt. Hasivo má však negativní vliv na ozónovou vrstvu Země a je jedovaté. Nesmí se proto používat ve špatně větratelných prostorách, na žhnoucí látky a na požáry lehkých kovů. V současné době jsou již některá hasiva s halonovými prvky zakázaná nebo je omezeno jejich použití.

Třídy požáru

Třída požáru A - požáry pevných hořlavých látek Jedná se zejména o dřevo, papír, slámu, uhlí, gumu, textil, plast apod. Pro tuto třídu požáru jsou vhodné hasicí přístroje vodní, pěnové a práškové.

Třída požáru B - požáry hořlavých kapalin Jedná se zejména o benzín, naftu, oleje, barvy, alkohol apod. Pro tuto třídu požáru jsou vhodné zejména hasicí přístroje pěnové, práškové a halonové.

Třída požáru C - požáry plynných látek hořících plamenem Jedná se zejména o propan-butan, zemní plyn, svítiplyn, acetylen, metan, vodík atd. Pro tuto třídu jsou vhodné přístroje práškové, přístroje s náplní CO2 a halonové.

Třída požáru D - požáry lehkých alkalických kovů Jedná se např. o hořčík a jeho slitiny s hliníkem. Při hoření těchto kovů dochází k vývinu obrovských teplot. Hašení vyžaduje použití speciálních suchých hasiv nebo speciálních prášků.

Třída požáru F - požáry jedlých rostlinných a živočišných olejů a tuků v kuchyňských zařízeních. K hašení je potřeba použít hasiva se speciálními aditivy, jejichž chemická reakce s olejem vytváří na povrchu ochranný film.